Marně přemýšlím, kde bych začal. Nejspíš cestou - ta byla kratší, než jsem předpokládal


Teče Vám olej...
Ne, to je voda...
Ne, to je olej...
Voda!!
Dobře, počkáme na expertízu, zaparkujte támhle, technik dorazí do 48 hodin.
Ok, kolik chceš?
100 Euro...
ok...
Kolik vás je?
40...
300 Euro...
Nakonec jsme celníkovi museli dát ještě "na kafe..."
Jako první jsme byli ve větší půlce zájezdu ubytováni v útulných chatkách se sociálním zařízením, až na jídlo (které vypadalo místy jak pro prasata) to bylo perfektní. Pěkná příroda, fajn program.. Kdo má pocit, že jsou v ČR hrozné cesty - nejsou. Transkarpatská magistrála napříč ukrajinou je ve stavu, že by tam ani traktor neměl sebemenší problém nechat kolo


Hned ze startu jsme se ztratili v horách, protože jsme se (IDIOTI!!!) vydali neznačenou stezkou (mému telefonu velký dík za záchranu života


Co jsem opravdu nečekal a nikdy neviděl, tak šlapku ve věku cca 15 let s pravděpodobně svou starší sestrou a pasáka v žigulu. Nabízeli se docela levně, na naše by Vás to vyšlo asi na 500,-

Abych to shrnul, tak větší sranda nastala při přestěhování do ubytování číslo 2, tzn. město Jasiňa (http://goo.gl/maps/KvAEt). Nápisu "ONLY For Washing", který byl umístěn jen na veřejných toaletách nad umyvadly jsme si všimli příííliš pozdě, asi i proto, že jsme na ně nechodili (na pokoji ten nápis NEBYL). Takže výsledek je, že celý zájezd má (ne, že měl) průjem v takovém stylu, že nejde poznat, zda močíte, či kakáte.. Bohužel se tento stav dokáže zhoršil tak, že cestou zpět dostal jeden z účastníků zimnici, téměř zástavu dýchání a tak jej místo autobusu odvezla rychlá záchraná služba. Budu doufat, že mi se tento scénář vyhne

Co se týče lidí, tak ochota sama (zlatá Albánie) - absolutní nezájem se zdviženým prostředníčekm, když něco chcete. Že na něco čekáte? Plno času, na polévku si počkáte hodinu a více a to ještě za předpokladu, že to budete co nejvíce urgovat. COŽE?! ZÁJEZD?! TAK TO JSME ALE NEČEKALI... POKOJE?!?! POČKEJTE SI 3 HODINY... Že o tom zájezdu museli vědět měsíce dopředu evidentně nemá viv. Prostě parádní, pokud máte ve zvyku nějáký time managment a předvídání kolik může co zabrat času aby jste stihli to a ono, tak si o tom nechte na ukrajině zdát. Mění se tam ze dne na den všechno, obvykle však k horšímu, dražšímu a složitějšímu.
Cesta zpět do čr byla peklem hlavně na hranicích, kdy náš autobus sice prošel relativně bez potíží, nicméně přednámi stojící autobus vyskládali celý ven, všechny zavazadla pod rentgen každý na osobní prohlídku autobusem prohnali psa a stáli tam cca 6 hodin. My jsme sice trefili celníka zmrda, který si neodpouštěl poznámky typu "vystoupíte si, aspoň se protáhnete, vyndáte zavazadla a zpátky si to skládejte jako tetris" nicméně zůstalo jen u slov (díky bohu...)
Nicméně, abych tu napsal i něco, co mě potěšilo, tak rozhodně fotky. Krajina nekonečně fotogenická, kdybych zde měl naskládat všechno, tak to máme na několik stran. Na poslední den jsme se tak trochu vloupali do uzavřených uhelných dolů, kde dle mě padly ty nejlepší fotky z celého zájezdu. Z toho jsem VYLOŽENĚ nadšen do teď, ačkoliv fotky ještě nemám zpracované.

Takže tak, přátelé.